Přátelství

3. dubna 2017 v 13:15 |  Články
Nikdy jsem nepoznal přátelství. Alespoň ne to v pravém slova smyslu. Přátelství, o kterém se píšou knihy.
Nejsem sám, ne, to se říct nedá, ale jsem velmi osamělý. Jsem obklopen lidmi, k nimž mě před pár lety jistý vztah pojil. Během pár dní jsme se spřátelili, přestože jsme spolu měli jen pramálo společného. Co člověk, to osobnost, tvrdili. S přibývajícím časem se však osobnosti měnili v karikatury. V komické postavy, které se snaží být něčím, čím nejsou, mluvit jako malé děti předčítající z lékařského slovníku.
Každý z nich byl zprvu něčím zajímavý. Ať už znalostmi, svérázným přístupem k životu nebo nehasnoucí radostí. Den za dnem se jejich charakteristické rysy zvýrazňovaly a zároveň i otupovaly. Zjistil jsem, že vlastně nejsou ničím zvláštní, že to, co mě k nim přitahovalo, jakási prvotní zvědavost, pomalu vyprchává. Odhaloval jsem, každým slovem a gestem, jejich obyčejnost. Znalosti a moudré rady do života, kterými mě krmili, aby dokázali svou nehynoucí vrozenou empatii, byly jen bezduché žvásty vyčtené z časopisů. Svérázný pohled na svět byla rozmazlenost a snaha schovat své nejistoty. Nehasnoucí radost se ukázala jako povrchnost a naprostá mělkost mysli.

Jsem uvězněn mezi svými přáteli. Každé slovo prohlubuje mou averzi k nim.
Bojím se, protože vím, že ať už se seznámím s kýmkoliv, tak i navzdory svému počátečnímu kouzlu, přes veškeré své klady po něm zbyde jenom pachuť.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LM LM | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 10:42 | Reagovat

Výborne napísané, tento pocit poznám až príliš dôverne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama